...čistá frekvence zdraví

10. 06. 2020

zpět do blogu

Naše emoce ve světle kvantové fyziky

blog_b.jpg

V roce 1935 prof. Harold Burr publikoval ve vědeckém časopise The Materly Review of Biology závěry svého několikaletého výzkumu v oblasti biofyziky. Základním poznatkem tohoto výzkumu je fakt, že všechny živé organismy vykazují elektromagnetické pole. Toto pole je charakteristické pouze pro živé organismy, po smrti mizí. Specifické elektromagnetické vlnění lze pozorovat i u jednotlivých orgánů a orgánových soustav.

Jinými slovy lze konstatovat, že buňky našeho těla komunikují mezi sebou mimo jiné pomocí elektromagnetických impulzů. Tuto komunikaci mohou narušit různé patogeny, které se do našeho těla dostávají ze znečištěného životního prostředí, konzumací nezdravé stravy, pomnožením v těle při oslabení imunitního systému vlivem intenzivně prožívaného stresu.

Díky frekvenčním elektromagnetickým vlnám se dá říci, že jsme navzájem propojeni. Žijeme tedy v jakémsi elektromagnetickém poli, ve kterém dochází k přenosům biologické informace, aniž by muselo dojít k vzájemnému fyzickému kontaktu. Z tohoto faktu logicky vyplývá, že každá živá bytost svým vyzařováním elektromagnetických vln má vliv na své okolí a může ovlivňovat i biologické procesy svého těla. To, co je nadmíru zajímavé je skutečnost, že charakter elektromagnetických vln se mění v závislosti na našich myšlenkách, emocích a postojích.

Gregg Braden, současný významný americký spisovatel, ve svých knihách a na svých seminářích tvrdí, že původní vědecké paradigma vycházející z objevů Isaaka Newtona (anglického fyzika ze 17. století), které říká, že jsme odděleni od okolního světa a že nemůžeme ovlivnit to, co se děje v našem těle, je překonáno. Nové objevy v kvantové fyzice dokazují opak. Amit Goswami, americký profesor kvantové fyziky zdůrazňuje ve své knize „Kvantový doktor“ hluboké vzájemné propojení mezi myslí a tělem. Již zmiňovaný Gregg Braden klade velký důraz na naše srdce jako ústřední orgán našeho těla, které vysílá impulzy do našeho mozku. Obsahuje až 40.000 smyslových neuronů, které pracují nezávisle na mozkových buňkách. Srdce má silné elektromagnetické pole, mnohem silnější než náš mozek. Důležitá je, jak tvrdí Braden, koherence mezi srdcem a mozkem. Když spolu tyto dva orgány optimálně komunikují, dokážeme v sobě vnímat pozitivní pocity jako je vděčnost, soucit, péči, uznání a lásku. Do tohoto stavu koherence mezi srdcem a mozkem se můžeme dostat v hluboké meditaci, při modlitbě, relaxaci, nebo vědomým pěstováním pozitivních pocitů. V tomto případě se však nejedná o povrchní překrývání negativních pocitů, pozitivními.

Stav koherence mezi srdcem a mozkem ovlivňuje i naše uzdravování se z nemocí. I moderní západní medicína dnes uznává, že myšlenky, pocity a emoce jsou nejdůležitějším prvkem v procesu uzdravování. Určitá emoce vysílá do mozku signál, který následně spouští vylučování životodárných a léčivých látek do těla. Záleží na kvalitě této emoce. Kladná emoce způsobí vyplavení různých hormonů, které mají přímý pozitivní vliv na naše orgány. David Hamilton, současný americký spisovatel a lektor osobního rozvoje zmiňuje hormon oxytocin. Ve fyziologii je nejčastěji zmiňováno jeho vylučování během porodu. Méně častěji se popisuje jeho pozitivní efekt na kardiovaskulární systém. Ovlivňuje dokonce i rychlejší hojení ran. Vylučuje se při vnímání blízkosti s milující osobou, při pobytu v láskyplném prostředí, při vnímání pocitu laskavosti, soucitu a lásky. Dodávka oxytocinu do našeho těla je vypnuta, když přemýšlíme agresivně a zlostně. Uzdravování je dle Bradena v podstatě vedlejším produktem řešení našich emocí.

Autor:
Mgr. Marie Marková

Použité zdroje:
BRADEN, Greeg. Kódy vědomí. Eugenika, 2011, 288 s.
BURR H. S.,. NORTHROP F. S. C: The Electro-Dynamic Theory of Life, The uaterly Review of Biology, Vol 10, No. 3 (Sept. 1935), pp. 322-333.
In: MAŠKOVÁ, J. Biorezonanční terapie u vybraných poruch lumbosakrální páteře. Bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni, 2013.
GOSWAMI, Amit. Kvantový doktor. Anag, 2014. 248 s.
HAMILTON, R., David. Nakažlivá síla našeho vyzařování. Eugenika, 192 s.